Pracovní čtvrtek

Od konce února jsem začala při rodičovské dovolené pracovat jako recepční v menším hotelu. Je to taková brigáda (9-10 směn do měsíce), ale já to beru jako totální relaxaci a odpočinek od těch všedních starostí s dětmi. Taky je fajn, že si mám možnost po dlouhé době popovídat anglicky. Je to až neuvěřitelné, kolik jsem toho za tu dobu, kterou trávím doma zapomněla. Abych to shrnula a napsala to nejdůležitější. Tohle je moje první práce v životě, do které se opravdu a nefalšovaně těším. Jenom Tomášovi se to poslední dobou moc nelíbí. Je toho na něj moc. Asi zjistil, že pojem rodičovská dovolená nemá opravdu s dovolenou nic společného......

voda, voda, vodička





mlíko mamíííííí





náš malej "sígr"




Vždycky, když se vrátím z práce, je v bytě taková spoušť, že nevím odkud mám s úklidem začít. Sice Tomáš zvládá péči o děti bravurně, ale ten brajgl tu prostě zůstává na mě. Dneska mě Barunka pobavila při uklízení otázkou. "Mami, je ti líto, že nejsi kluk?" a já na to "Proč?" "No, že bys mohla ležet na gauči a nemusela uklízet". To jsou postřehy, co?

Takhle vysmátý byly do té doby, než jsem zavelela, ať jdou do pelechů.......