středa 1. prosince 2010

Dopis Ježíškovi

Aďulka ještě tužkou nevládne, tak se toho ujala Barča. Napsala a nakreslila dopisy pro Ježíška.


Barča má talent na kreslení asi jako já. Takže radši napíšu, co to jako má na těch obrázkách být.
Lyže a přaskáče, Lego, Carcassone, oblečky na panenku, interaktivní pejsek do ruky, a korálky Bindeez....


A Adélka by chtěla panenku Baby born, oblečky na panenku, Lego Duplo, nějakou stavebnici a taktéž interaktivního pejska.....


Pro děti se stejně nakupuje tak úžasně.........

Adélka

Nechci si na Adélku stěžovat. Miluju jí. Je strašně moc šikovná, chytrá a jsem šťastná, že ji máme. Ale já na ní opravdu nestačím. Mám pocit, že jí nezvládnu vychovat. Ona je děsně tvrdohlavá, neposlouchá mě. Mám pocit, že se mi vysmívá. Neplatí na ní nic. Když na ní křičím, nereaguje. Když jí dám na zadek, je jí to jedno. Mohla bych jí utlouct a stejně by to nepomohlo. Když jdu na ní po dobrém, tak taky nic. Nebojí se ani toho, že v neděli přijdou čerti. Taky hodně škodí Barunce. Dělá jí naschvály a bije jí. Prostě já jí nezvládám. Dokonce jsem dneska přemýšlela o tom, že si někam zajdu pro radu. Jestli nějakej psycholog nebo někdo, kdo by mi poradil s výchovou takovýho dítěte vůbec existuje? Možná to tak vnímám, protože Barunka byla a je extrémně hodné dítě. Kdo ví...........
Dneska jsem se jí ptala proč mě zlobí. A ona mi ve dvou letech a čtyřech měsících odpověděla, že se jí to líbí a že se tomu směje, když mě zlobí!!!!!! To mě fakt dostalo. Ona mi to takhle na tvrdo řekne!!!!! Tajně doufám, že z toho vyroste, I když už teď je jasné, že s její povahou to nebudeme mít jednoduché.

Video zpívající a povídající Adélky

">

Sníh

Tak nám v Praze začalo pořádně sněžit. Všude je bílo. Doprava kolabuje, auto nám zapadalo a dokonce nám u něj i přimrzly zadní dveře, což nám způsobilo trochu problémy, když jsem Barču vezla do školky. Ale holky zvládly nalézt dozadu předníma dveřma a to jsme ještě měly v záloze kufr auta. Zima nám přidělává starosti a práci navíc. Dneska jsme s Barunkou cestovaly z náměstí Jiřího z Poděbrad do Braníka a trvalo nám to 2 hodiny. Tramvaje prostě nejezdily, tak jsme v té chumelenici šupajdily pěšky. Až na Míráku se nám podařilo nacpat do přeplněné tramvaje.

Je to zvláštní, ale spousta lidí je ze sněhu nešťastná a nadávají na něj. Já jsem asi divná, ale já mám takovouhle pravou zimu ráda. Jsem ráda, když i nám Pražákům je dopřána pořádná sněhová nadílka a s ní i veškeré zimní radovánky. Nesnáším takovou tu klasickou pražskou zimu, ke které patří břečka na silnicích a padající déšť se sněhem. Možná za to můžou geny. Přece jenom mamka pochází z Krkonoš a já se tam ještě stačila narodit.......

neděle 28. listopadu 2010

Slapský zámek

Ze slapského webu:

"Existence slapského zámečku mne celé roky přivádí do rozpaků. Moje soukromé návštěvy i turisty stavba za rozsáhlou zdí vždy upoutá, začnou se ptát a nikdo vlastně nic pořádného o něm neví, informace nejsou k nalezení a vše bylo a je jen na bázi dohadů. Zatím jediná známá a ověřená fakta jsou:"Po I. světové válce se majitelem slapského panství stal bankéř a průmyslník Bohumil Bondy. Pro svůj židovský původ však v roce 1938 musel emigrovat. Jeho rodina postavila na Slapech nový zámek."

Dále už následují jen samé dohady, jelikož prý v komunistické éře sloužil jako školící středisko ministerstva vnitra a podle zmínek v tisku před několika lety v něm mohli být v letech 1955 - 19?? školeni i teroristé z Guiney, Keni, Iráku, Tanzanie a z Ugandy. Myslím, že tato fakta se mi asi ověřit nepodaří ačkoliv v "zámečku" bylo zaměstnáno hodně místních obyvatel, - nic konkrétního nikdo pořádně neví. V současné době prý znovu patří rodině Bondyů a bylo v něm natáčeno už několik filmů, světla filmařů v nočních hodinách rozzáří slapskou noční oblohu téměř do denního jasu.






Haloween party v prostorách slapského zámku. Slapský zámek nebývá běžně otevřen pro veřejnost. Nicméně slapská škola a školka tam už poněkolikáté pořádala tuto akci. Je to tam nádherné. Pro Slapáky je to takový svátek, jít se tam podívat. Takže jdou vždycky všechny generace. Letos tam byla soutěž o nejhezčí vyřezanou dýni, o nejlepší moučník, pak soutěž pro děti a hrála i muzika......












Alergie

Testy potvrdily, že je Barča alergická na letní pyly a také, že má sníženou imunitu. Tak snad naordinovanou léčbou dosáhneme nějakých pokroků.........

Barunka a odklad její školní docházky

Pořád se v tom nějak motám a jsem na vážkách. Byla jsem se totiž podívat v naší Branické škole, kde pořádali akci pro rodiče předškoláků. Bylo to takové posezení s učitelkama z prvního stupně. Všechny bylo mimochodem moc milé a vůbec to tam na mě působilo tak krásně, přátelsky, rodinně. Třídy s nízkým počtem dětí (17-18), takže by se Barče mohli věnovat určitě indivudálněji než ve školce, kde jich je ve třídě tuším 28. A hlavně mě tam nahlodala jedna paní učitelka, které jsem trošinku nastínila svoje obavy. Tvrdila mi, že pokud je Barča neprůbojná a stydlivá, tak má nejspíš takovou povahu a s tím nikdo nic nenadělá. A že je zbytečné kvůli tomuto dávat odklad. No tak jsem odcházela taková blažená, jak by to bylo krásný, kdyby šla do školy a měla jsem chvilkový pocit, že odklad je možná zbytečný.
No a neuplynul ani týden a já Barunku vedla do školky. Nejdřív jsme spolu byly na logopedii a pak jsem ji odvedla přímo do třídy, kde se děti chystaly zrovna svačit. Seděly u stolečků a čekaly. Na Barunku zbylo místo pouze u stolečku, kde seděli samí kluci. No a ona si tam musela sednout. Nenápadně jsme ji pozorovala a ona kvůli takovýhle kravině začala brečet. Paní učitelka tam musela poslat sednout ještě jednu holčičku, aby se Barča uklidnila. Uffff.....
Pak další den přinesla ze školky svojí první jedničku s hvězdičkou. Paní ředitelka jim dávala nějaké úkoly a ona všechno úplně perfektně uměla. Mimo jiné tam měla poznat na kolik slabik je její jméno, nějaké počítání a já nevím co ještě. Takže hlavu má, myslí jí to, ale co to ostaní?????
Uvidíme jak dopadnou ty testy školní zralosti......

úterý 16. listopadu 2010

Divadelní sezóna

A nám začala divadelní sezóna pohádek. Pokud se dá být vzledem k počasí venku, tak do divadla nechodíme, ale teď začneme chodit pravidělně.
Každou neděli od 14.00 začalo hrát pohádky pro děti Branické divadlo a taktéž v neděli od 15.00 můžeme jít na divadlo na Dobešku. Obě místa jsou od nás coby kamenem dohodil.
Minulý týden jsme byly pouze s Barunkou v Branickým divadle na představení Pohádky pro vás. Moc hezký představení, které se skládalo ze tří pohádek. (Ještě, že jsem nevzala Áďu, protože by se asi zbláznila strachy. Jedna z pohádek byla totiž čertovská a čerti vypadaly fakt strašidelně)
A tuhle neděli jsme byly tentokráte i s Adélkou na Kouzelném malování na Dobešce. Byl to kouzelník, kterej dělal různý kouzla s plátnem a malířskou technikou. A musím říct, že jsem se neskutečně dobře pobavila. Takhle vtáhnout do děje děti jsem ještě nikdy nikoho neviděla. Ten chlapík byl vtipnej, skvělej, děti řvaly smíchy, radily mu a ještě ke všemu si vybral naší Barunku na jedno kouzlo k němu na jeviště!!! Jsem se divila, že Barča šla a jak to perfektně zvládla. Ona prostě není ten typ se někde předvádět, ale tohle si s chutí a radostí užila.

Odklad?

Vypadá to, že Barča nakonec dostane odklad. Potvrdilo se mi to o čem už dávno vím. Ona je prostě sociálně nezralá. Oproti jiným dětem je neprůbojná, stydlivá a bojácná. Paní učitelka z MŠ nám odklad právě ze sociálního hlediska doporučila. Ještě tedy počkám na výsledky testu školní zralosti a na výsledky z PPP. Ale stejně nejspíš dám na svoje pocity a na názor učitelky.
A tak si nejspíš střihneme ještě jeden rok bez povinností, brzského vstávání a dalších podobných změn, které škola přináší.

Konec dobrých časů

Adélka se naučila vylézat z postýlky. Ještě do předvčera bylo její usínání úplně v pohodě. Prostě v tý postýlce byla a ven nemohla. Teď je všechno jinak. Přichází několikrát za večer s různýma stížnostma. "Jsem se pokadila, mně se chce blinkat, mám žízeň" atd. A když už si naivně myslím, že zabralo moje vyhrožování a po půl hodině ji jdu zkontrolovat, tak ji najdu se válet na naší manželský posteli a ještě ke všemu s úsměvem od ucha k uchu!!!! Takže dneska usnula v deset večer a to musela dostat pleskanec vařečkou.
Asi budu muset někde sehnat nějaký pletivo nebo ostnatej drát..........
Nebo, že by bylo na čase koupit konečně tu palandu.......

středa 3. listopadu 2010

Co u nás nového?

Poslední dobou nestíhám psát svůj blog. Zážitků máme spoustu, ale jaksi nenacházím čas si večer nebo přes den k tomu počítači sednout. A ještě ke všemu jsem zjistila, že skoro nefotím!!!!

Největší novinkou je, že jsme koupili byt v Podkrkonoší, kde teď bude Tomáš trávit spoustu času, aby jsme ho mohli již tuto zimu obývat, a dosyta si užívat lyžování a zimních radovánek.

S holkama jsme naštívili Cirkus Bernes na Nových Butovicích. Trochu jsem se bála, jak to zvládne Adélka, ale překvapila a moc se nám tam líbilo. Navíc jako bonus se holky svezly na koníkách a Barunka i na velbloudovi (což jsem jí trochu záviděla)....
(opět foceno mobilem)






Taky jsem se byli podívat na výlovu rybníka. Děti byly nadšené a ve finále si mohly v kelímku odnést maličké rybičky, které jsme na chalupě přemístili do lavoru. Nadšení neznalo mezí, když je chodily krmit a hladit.

Lampiónový průvod na Dobešce byl moc pěknej. Holky si mohly vybarvit svůj vlastní lampión. Prostě mělo to svoje kouzlo, všechny ty světýlka ve tmě.






Barunka chodí na logopedii, protože začala v létě šišlat. Mluvila úplně normálně a najednou namísto "c,s,z" vyslovuje "č,š,ž". Naštěstí ji to celkem rychle naskakuje zase do normálu.



Adélka pořád vykonává velkou potřebu do pleny. Navím, jak jí to odnaučit. Ona má vůbec s kakáním problémy. Na velkou jde třeba po pěti dnech a pak u toho děsně trpí. Vždycky přijde a chce plenu, tak ji jí dávám. Bojím se toho, že se jinak nevykadí vůbec. No nějak to budu muset asi začít řešit.




No a ještě se musím zmínit o tom, že jsem byla na dámské jízdě a to v sushi restauraci. Koupily jsme si s holkama zlevněný voucher za 450,-Kč na neomezenou konzumaci sushi po dobu tří hodin. Nacpaly jsme se parádně a vínečko bylo taky fajnové. Zkrátka byl to moc příjmený večer. Foceno je to mobilem, takže kvalita šílená...





tady odsud jsme měly voucher
www.slevomat.cz

a tady je odkaz na tu výbornou restauraci
www.sushi-madeinjapan.cz/

pondělí 18. října 2010

18.10.1930

Dneska je mojí babičce 80 let. Jsem moc ráda, že je tak vitální a pořád jí slouží zdravíčko. V pátek se konala velká oslava v restauraci hotelu Oáza. Bohužel jsem se jí mohla zúčastnit pouze s Adélkou. Barunka má angínu a v pátek měla čerstvě nasazené antibiotika a k tomu teplotu. Tomáš se obětoval a hlídal. Bylo mi to líto, že nemohli jít, ale co se dá dělat....... Oslava se povedla. Zatancovali jsme si při živé hudbě, nacpali pupky a Adélka se "pochlapila" a vydržela až do půl jedenácté.
Takže babi, ať jsi hodně zdravá a pořád tak čilá a skvělá. Máme Tě rádi......

Bohužel jsem s sebou neměla foťák, tak až získám nějaké fotky, tak vložím......

středa 22. září 2010

Co nám poslední dny udělalo radost?

Dnes se nám podařilo vyhrát boj s bakterií salmonely. Ano!!!! Konečně má Barunka tři po sobě jdoucí negativní výtěry!!! A zítra může do školky!!!!!! Radost byla fakt veliká.

Včera se z nás tří holek staly Sokolky. Prostě jsem se staly členkama Sokola a budem chodit každé úterý cvičit do sokolovny v Braníku. Sportu ZDAR!!!!

Blahořečím pražskému okruhu, který byl otevřen 20.9. Od tohoto dne nebyla pod našima oknama ani jednou kolona a zácpa. A to se u nás v ulici Ke Krči dělo každý den a to 2x denně /ráno 8-10hod a večer 17-20hod v pátek i déle/. Díky tomu, že nesmí kamióny na Jižní spojku, neodbočují ostatní auta na Braník kde následně přes naší ulici zase najížděli na Barrandovský most. Z toho mám opravdu velikánskou radost. Doufám, že už je tam nikdy zpátky nepustěj.

A Adélka je bez plen. Občas ještě s nehodama, ale je. A hlavně díky mamče, která ji za tu naší dovolenou odplenkovala.

Primošten 8-15/9.

Nakonec se nám opravdu podařilo odjet. Ještě tedy Adélka stačila dostat horečku, tak jsem s ní v den odjezdu naklusala opět na ORL, kde vyfasovala antibiotika. Barča, aby nebyla pozadu, tak jí doma stačilo něco poštípat a to opravdu šíleně!!!! Ona jako alergička má opravdu ty štípence tak hrozný, že obyčejné štípance vypadají jak od jedovatého pavouka. No v listopadu je konečně objednaná k alergoložce, tak nám snad poodhalí na co přesně je alergická a jaké léky jsou nejlepší atd.
Mamča s babičkou to všechno zvládly na jedničku. Snad jim to jednou budu moct nějak oplatit.
Takže abych se vrátila k té zasloužené bezdětné dovolené.
Bylo to skvělý týdenní nic nedělání. Ale přiznám se, že se mi po třech dnech válení na pláži, začalo stýskat a začala jsem se i trochu nudit. Prostě už na to nejsem zvyklá na takhle dlouhý odpočinek.
Primošten (znamená přimostěn) - byl to původně ostrůvek, který prostě přimostili. Leží cca 40km nad Splitem a jsou tam dvě oblázkový pláže. /i když teda oblázky si představuju trochu jinak - tohle byly normální kameny/. Moře úžasně čisté, které v sobě odráželo tolik odstínů modré, ale trochu studenější na můj vkus. Počasí nádherné, kromě jednoho dne, který nám propršel. Ubytování jsme našli skvělý. Takovej mega prostornej apartmán s dvěma ložnicema, obývací kuchyní, koupelnou a třema balkonama, z kterých byl výhled na moře a hlavně na západ slunce. Vybavení bylo taktéž úžasný a to hlavně díky tomu, že jsme měli připojení na net zdarma.

Staré město a uličky Primoštenu byly fakt krásný


Západ slunce (fotek máme opravdu hojně)





Tomášovi se podařilo potkat chobotnici a živou hvězdici, já zahlídla pár rybiček a ježků....



Co Tomáš ulovil, to zase uteklo zpět do moře.......



Takhle jsme se váleli......

úterý 7. září 2010

Ucho

Zítra večer máme odjíždět do Chorvatska, a děti nám bude hlídat moje mamča. A aby to nebylo všechno tak jednoduché, tak se to začíná komplikovat - samozřejmě. Adélka má zánět středního ucha a dneska jí ho píchli. Na ouško si včera k večeru začala stěžovat, ale neměla teplotu, tak jsem to přisuzovala té rýmě. Když obtíže neustoupily ani po ránu, vyslala jsem Tomáše na ORL, aby jsme nic nepodcenili. Jsem myslela, že dostaneme při nejhorším jenom nějaké kapky do ucha a ono až takhle...... Chuděra moje malá. Snad už bude dobře.
Naštěstí mamča je tak skvělá, že si holky vezme i tak a ve čtvrtek s ní půjde na kontrolu ona...... Tak snad opravdu odjedeme a s holkama taky nebudou žádné další komplikace. Ťuky, ťuk

A vlastě ještě musím pochválit Barunku, protože včera byla na vypalování bradavic dusíkem a byla za hrdinku. A to je co říct - ona je totiž trošku hysterka.....

pátek 3. září 2010

1. září

I nadále bojujeme s bakterií salmonely a Barunka bohužel nemohla nastoupit do školky. Je jí to chuděře líto. Tak se těšila. No snad budeme mít štěstí a příští výtěry budou v pořádku. Půjdeme na ně až někdy v polovině září. Příští týden se totiž chystáme s Tomášem a jeho mamčou na 6 dní do Chorvatska. Bude to první naše opravdová odpočinková dovolená bez dětí. Ještě nevíme kam přesně pojedeme, ale určitě něco vymyslíme.
Jsem ráda, že už si spolu holky celkem vyhrajou. I když se samozřejmě pořád o něco hádají. Áďa Barču často mlátí a dost se vzteká, ale stejně těch hezkých chvilek je mnohem víc. Mají se opravdu rády......
Adélka je děsně šikovná na mluvení. Už delší dobu mluví opravdu pěkně. Dokonce mi jedna paní učitelka z MŠ řekla, že kolikrát takhle nemluvěj ani tříletý děti. Pleny jsme ještě neodbourali, ale je to na dobré cestě. Pokud plenu nemá, tak se nehody nestávají, ale nějak se bojím vyjít bez plen ven. Hodně nám to zbrzdila ta salmonela, ale to se dřív nebo později naučí, že jo......
Barunka je děsně hodná holka, taková rozumná a opatrná a šikovná.



No dělají mi obě radost......

Orlík 25.-28.8.

Barunka do mě už od minulého léta hučela, že bych chtěla někdy jet pod stan a spát v něm a tak se zrodil plán, že přemluvím pár dalších nadšenců a někam vyrazíme. Nakonec jsme byly tři matky s celkovým počtem 8 dětí. Byla to úžasná dovolená až na pár maličkostí, které nám znepříjemňovaly pobyt. Třeba neuvěřitelné množství vos, které se objevovaly pokaždé, když jsme vytáhly něco k jídlo. Takže Adéla dostala bigáro do rtu hned asi půl hodinu po příjezdu. Postupně si vosy vybíraly i další oběti. Taky počasí mohlo vydržet ještě aspoň dva dny trochu teplejší, protože jsem byla donucena, díky dešti a chladným dnům, odjet o den dříve.
Ale jináč to nemělo chybu. Skvělá parta dětí i maminek. Vařily jsme na plynovém jednovařiči, každý večer dělaly ohýnek, zvládly jsme výlet parníkem na zámek Orlík, koupaly se v přehradě. Doufám, že to příští rok zopakujeme. Hodlám si pořídit větší stan, samonafukovací karimatky a další komfortní vybavení. Holky díky za skvělou akci......
Fotky budou později.....

pátek 13. srpna 2010

"Největší" zážitek prázdnin

Děti mají salmonelu!!!!! Dokonce i bráchovo děti!!!! Chytly to prďolové všichni najednou. Nejvtipnější na tom je, že hygienická stanice jak Prahy 4 tak Prahy 5, vyloučila po vyjmenování pozřených potravin, nákazu jídlem. Nejspíš to chytly z nějakého kočičince na zahradě. Věčně si totiž hrajou na hospodu, vařej z hlíny, zeminy, písku, vody a trávy a nejspíš v té hlíně byl někde hovňajs, kterej přehlídly. A jak se v tom patlaj, dělaj že to jedí a pak si neumyjou ruce a dají si k tomu opravdovou sušenku, tak se bohužel stalo.......

Až příště uvidím na zahradě nějakou kočku kadit nebo cokoliv jiného, tak jí odstřelím puškou!!!!!Ať si kaděj u sebe na zahradě a nelezou k nám. /Doufám, že si to nepřečte nějakej ochránce zvířat/

Děti si vytrpěly. Hubené jsou jak kdyby byly v koncentráku. Už je jim naštěstí dobře, tak snad ty kila brzy naberou a doufejme, že i bakterie opustí jejich těla co nejdříve. Dokud nebudou mít tři čisté výtěry, tak nemůžou do školky.....

Tak doufám, že tohle nebude nakonec největší a nejdéle trvající zážitek z prázdnin!!!!! /někde jsem četla, že tu bakterii můžou mít v těle třeba i půl roku/

středa 28. července 2010

Španělsko 1-15/7.

To se tak někdo má, že má vdanou kamarádku ve Španělsku...... Navíc má Zdena barák na pláži a jsou s Juliem tak hodní, že už jsme u nich byli letos po čtvrté.Poprvé ještě svobodní a bezdětní, po druhé s dvouletou Barunkou, minulý rok jsme nebyli přímo u nich, ale o asi o sto metrů dál, jelikož nás bylo hodně (4 rodiny) a letos sólo opět u nich. Tomáš chtěl jet autem, což jsem s dětma zavrhla. Přece jenom je to asi 2200 km a to si fakt nedovedu v autě představit. Takže jel s Tomášem autem kamarád Jarda a já s holkama letěla. Kluci tam dorazili o tři dny dřív, tak měli klid si po cestě pořádně oddáchnout......





V Olivě neteče v kohoutku pitná voda - dá se z ní vařit, ale pije se kupovaná. Nebo lidé, kteří to mají blízko do hor do místa Via Longa, tak jezdí pro pitnou vodu tam.






Já prostě miluju moříčko. Doufám, že našetříme peníze a příští rok budeme moct zase někam vyrazit. Tady v Olivě je fakt krásný čistý moře a hlavně tím, že to není turistická zóna, tak je na pláži poloprázdno, což je super.















Barunka si tam našla španělské kamarády a pak jednu holčičku Angličanku. Bylo mi jí líto, že se s nima nemohla bavit (neštěstí děti si vyhrajou i bez mluvení) a tak jsem se rozhodla, že ve školce začne letos chodit na angličtinu. Aby příští rok uměla alespoň nějaké základy.....



A tady je důkaz o tom, jak neturistická Oliva je......


Vergel

Vergel je taková ZOO spojená i s různýma atrakcema pro děti a dospělé. Dá se třeba plavat s lachtanama, je tam lachtaní show, dětská ZOO, trampolíny, autíčka, jízda na koních nebo na velbloudech. Přímo v ZOO jsme letos nebyli, jelikož jsme tam byli v minulosti již 2x a tak jsme šli pouze do té části, kde jsou pouze ty atrakce. Taky jsme tam přijeli dost pozdě, tak by jsme všechno nestihli. Největší tahák téhle ZOO je safari, kde se projíždí mimo jiné i mezi lvy a tygry. Tam jsem se po pravdě minule bála.....




Adélka se trochu při té lachtaní show bála, hlavně, když jeden lachtan byl úplně u nás a na povel si krknul. Mně se to líbilo moc a to dokonce víc, než vyhlášená delfíní show v Oceanograficu ve Valencii, kam jsme také během dovolené zavítali.











5.7.2010 - Adélky 2. narozeniny

Adélka oslavila ve Španělsku svoje druhé narozeniny. Dostala kočárek, který jsme koupili v ČR a Tomáš ho vezl autem. Radost měla velikou, když ho viděla, tak první co řekla bylo: "Ty vole!" Dostala i dort - nádhernej a hlavně výbornej. Koupenej normálně v obchodě za 6 euro!!! Když si vzpomenu kolik jsme vyhodili za Barunky dort a ještě fakt chuťově nebyl zrovna dobrej.......






Calpe

Město, které je vzdáleno 125km od Valencie. Jsou zde 2 malé přístavy, jeden pro rybářské lodě, jeden jachtařský. Calpe je vyhlášeno svými restauracemi, kde právě ti rybáři přivážejí čerstvé ryby, krevety, mušle, langusty a všelijaké další mořské pochoutky. Tohle všechno je vystaveno v takových prosklených vytrínách před restauracema a vy si můžete venku vybrat, ukázat ns to co chcete a pak jít hodovat. Letos jsme tam nebyli, ale jednou již ano a bylo to vynikající. Taky se tam dá bezvadně potápět. Je tam k vidění spousta ryb, které můžete při potápění krmit. Prostě moc hezký, akorát ne moc vhodný pro tak malé děti jako máme my....






















.....a tady pár fotek z Barčinýho foťáku jako důkaz, že se dají vyfotit i celkem kvalitní fotky......






Jídlo ve Španělsku

Argentinská restaurace byla fajn hlavně protože tam mají na zahrádce dětský koutek, takže jsme se mohli celekm v klidu najíst. Docela nerada chodím s Adélkou do restaurace. Ona nevydrží v klidu sedět, za všechno tahá a řve a kňourá a prostě se mi to snaží vždycky co nejvíce znepříjemnit - nebo aspoň tak mi to přijde. Děti měli paellu a my celé menu s předkrmem, hlavním jídlem /steaky/ a ještě zákusek a kafe a víno. Bylo to dobrý a masa tolik, že se ani nedalo všechno sníst.






Čínský bufet byl úplně úžasnej. Byli jsme s Barunkou, Járou, Zdenou a Juliem. Tomáš se obětovala zůstal s Adélou doma. Tomu se nedalo říct jinak než žranice! Za 7 euro všechno co sníš. Já si hlavně ulítavala na sushi a jelikož jsem ponaučená z Ameriky, tak se krotím a vybírám si pouze delikatesy a nebo něco, co vůbec neznám. Většina lidí, kteří jdou do takovéhle restaurace se neskutečně přejedí. Se ani nedivím.....






Obě holky milujou krevety a mušle - to mají asi po mně....











Ještě, že má Zdena na zahradě ten bazén. Holky se v něm vyřádily opravdu neskutečně. Barča plave už normálně. Vlastně plavala již minulý rok (bez rukávků, bez kruhu). Letos už plave hodně dobře. Adéla je tedy s rukávkama, ale dělá v bazénu taky psí kusy. Nedělá jí problém skákat do vody, potápět si hlavu. Prostě jsou to takové moje dvě kachny....







Via Longa - koupání v řece

Tomáš s Barčou a s Járou si udělali ještě jednou výlet do hor. Tentokrát se jeli vykoupat do řeky. Já s Adélkou jsme zůstaly doma. Přece jenom s Áďou lézt po skalách a snažit se dostat k té řece by bylo nad naše síly.






Trh na pláži

V Olivě je každý pátek ve městě velký trh, kde se hlavně nakupuje ovoce a zelenina. Taky tam mají obleení, boty a různé předměy - takové venkovní vetešnictví. Lidí je tam vždy šíleně. Pak je jeden menší trh každou neděli na pláži. Tam už prodávají jenom oblečení a různé blbiny. Barunce jsme tam nechali zaplést do vlasů bavlnky a nějaké korálky. Byla nadšená a bojí se, aby jí to vydrželo, než půjde do školky.










Noční pláž a okolí









Moros y Cristianos


Tahle fiesta je obrovský festival konající se v oblasti Valencia, kdy si lidé připomínají vyhnání Arabů z jejich území. Je to velká akce, kdy se místní obyvatelé převlečou do kostýmů a v podstatě napodobují, jak se to tehdy odehrálo. Nechybí sloni a velbloudi, bitvy ve městě i na pláži. Nikdy jsem to nezažila, protože se to každoročně koná 15/7.-.18/7. a my jsme tam pokaždé byli v jiném termínu. Letos jsme ale měli štěstí, že jsme viděli, den před zahájením, prezentaci na náměstí v Olivě. Představili se prezidenti všech skupin. Bylo to něco úžasného, výborná atmosféra. Je skvělý, jak se dokážou všichni místní obyvatelé bavit.










pokračování zase příště