středa 1. prosince 2010

Dopis Ježíškovi

Aďulka ještě tužkou nevládne, tak se toho ujala Barča. Napsala a nakreslila dopisy pro Ježíška.


Barča má talent na kreslení asi jako já. Takže radši napíšu, co to jako má na těch obrázkách být.
Lyže a přaskáče, Lego, Carcassone, oblečky na panenku, interaktivní pejsek do ruky, a korálky Bindeez....


A Adélka by chtěla panenku Baby born, oblečky na panenku, Lego Duplo, nějakou stavebnici a taktéž interaktivního pejska.....


Pro děti se stejně nakupuje tak úžasně.........

Adélka

Nechci si na Adélku stěžovat. Miluju jí. Je strašně moc šikovná, chytrá a jsem šťastná, že ji máme. Ale já na ní opravdu nestačím. Mám pocit, že jí nezvládnu vychovat. Ona je děsně tvrdohlavá, neposlouchá mě. Mám pocit, že se mi vysmívá. Neplatí na ní nic. Když na ní křičím, nereaguje. Když jí dám na zadek, je jí to jedno. Mohla bych jí utlouct a stejně by to nepomohlo. Když jdu na ní po dobrém, tak taky nic. Nebojí se ani toho, že v neděli přijdou čerti. Taky hodně škodí Barunce. Dělá jí naschvály a bije jí. Prostě já jí nezvládám. Dokonce jsem dneska přemýšlela o tom, že si někam zajdu pro radu. Jestli nějakej psycholog nebo někdo, kdo by mi poradil s výchovou takovýho dítěte vůbec existuje? Možná to tak vnímám, protože Barunka byla a je extrémně hodné dítě. Kdo ví...........
Dneska jsem se jí ptala proč mě zlobí. A ona mi ve dvou letech a čtyřech měsících odpověděla, že se jí to líbí a že se tomu směje, když mě zlobí!!!!!! To mě fakt dostalo. Ona mi to takhle na tvrdo řekne!!!!! Tajně doufám, že z toho vyroste, I když už teď je jasné, že s její povahou to nebudeme mít jednoduché.

Video zpívající a povídající Adélky

">

Sníh

Tak nám v Praze začalo pořádně sněžit. Všude je bílo. Doprava kolabuje, auto nám zapadalo a dokonce nám u něj i přimrzly zadní dveře, což nám způsobilo trochu problémy, když jsem Barču vezla do školky. Ale holky zvládly nalézt dozadu předníma dveřma a to jsme ještě měly v záloze kufr auta. Zima nám přidělává starosti a práci navíc. Dneska jsme s Barunkou cestovaly z náměstí Jiřího z Poděbrad do Braníka a trvalo nám to 2 hodiny. Tramvaje prostě nejezdily, tak jsme v té chumelenici šupajdily pěšky. Až na Míráku se nám podařilo nacpat do přeplněné tramvaje.

Je to zvláštní, ale spousta lidí je ze sněhu nešťastná a nadávají na něj. Já jsem asi divná, ale já mám takovouhle pravou zimu ráda. Jsem ráda, když i nám Pražákům je dopřána pořádná sněhová nadílka a s ní i veškeré zimní radovánky. Nesnáším takovou tu klasickou pražskou zimu, ke které patří břečka na silnicích a padající déšť se sněhem. Možná za to můžou geny. Přece jenom mamka pochází z Krkonoš a já se tam ještě stačila narodit.......